Vyrvané stránky ukrajinské Prahy - nové číslo časopisu PLAV 4/2018

 Věnuje se prozaické tvorbě představitelů ukrajinské emigrace v meziválečném Československu a je symbolickou připomínkou letošního stoletého výročí ukrajinské státnosti. Připraveno českými ukrajinisty s <3. 
 Milí čtenáři, zejména pak milé čtenářky,
toto číslo je ukrajinské, ale také do jisté míry české. Představuje prozaické texty meziválečné ukrajinské emigrace v Československu, které svými tématy a zachycenými motivy odkazují k českému prostředí a odráží období první československé republiky.
V českém jazyce lze najít překlady některých stěžejních představitelů takzvané pražské básnické školy – jejich sláva ovšem zpravidla nepřekračuje úzký okruh odborníků a milovníků poezie.

Na Ukrajině je situace lepší: po rozpadu Sovětského svazu byla celá řada básníků a prozaiků po desetiletích zamlčování začleněna do kánonu národní literatury.

Vody zapomnění v českém prostředí dokázala zčeřit snad jen loňská skandální exhumace básníka a diplomata Oleksandra Olese, k níž došlo na Olšanském hřbitově v Praze.

To je žalostně málo. Aktuální číslo se pokouší prolomit informační vakuum, které se utvořilo kolem celé jedné generace, žijící a tvořící v Československu.

Jako průvodce, jenž má zasadit tvorbu pražských Ukrajinců do kontextu česko-ukrajinských literárních vztahů, poslouží rozhovor s překladatelkou Alenou Morávkovou.

Další představu o atmosféře doby a prostorovém kontextu lze načerpat z eseje Oleha Kocareva, který pojednává o pražském období malíře a básníka Vasyla Chmeljuka.

To podstatné se nachází v samotných textech: ať už se odehrávají na mělnických vinicích (povídka Nataleny Korolevové), nebo v prostředí ostravských dolů (povídka Jurije Kosače), v pronajatých bytech, posluchárnách, kavárnách (texty Ulase Samčuka a Vasyla Sofroniva), na rušných městských ulicích (Petr Dereš) či v halucinačních vizích, zapříčiněných jarní Prahou (báseň v próze Vasyla Chmeljuka), dokážou čtenáři zprostředkovat kromě dějinné chvíle a prostředí také osudy, touhy, nesnáze, sny a pochybnosti stovek tisíc Ukrajinců, které zánik ukrajinské státnosti vrhl do náruče evropských metropolí.

V meziválečném Československu našli ukrajinští intelektuálové podporu pro svou všestrannou činnost v podobě programu pomoci T. G. Masaryka.
Toto číslo je zároveň připomínkou stoletého výročí vzniku novodobého ukrajinského státu.

Více na http://www.svetovka.cz/aktualni-cislo.htm

Новий номер чеського літературного часопису «Плав» виходить на День конституції України.

Номер, який називається «Вирвані сторінки української Праги», присвячено прозаїчній творчості представників української еміграції в міжвоєнній Чехословаччині і є символічною згадкою цьогорічного ювілею - сто років української державності.

Підготовано чеськими україністами

Номер присвячено літературній творчості української еміграції в міжвоєнній Чехословаччині.

Увазі чеського читача пропонуються взагалі вперше перекладені прозаїчні тексти Наталени Королеви, Василя Хмелюка, Уласа Самчука, Петра Дереша, Василя Софроніва і Юрія Косача, які відображають чеське середовище.

Номер відкриває інтев´ю з провідною чеською україністкою, професоркою Аленою Моравковою, яка займається, між іншим, так званою Празькою школою, а також есей поета Олега Коцарева (Oleh Kotsarev) про Василя Хмелюка.

Ілюстрації на обкладинці і в номері зробив Ілля Стронґовський (Eliash Strongowski).

Переклади здійснили Петра Ґрицова (Petronella Grietz), Катя Ґазукіна (Kaťa Gazukina), Тереза Хланьова (Tereza Chlaňová) , Кароліна Юракова (Karolina Juráková), Мирослав Томек (Miroslav Tomek) та редактор номеру, ваш покірний оповідач Олексій Севрук.

Фахові консультації надали Тереза Хланьова та Богдан Зілинський (Bohdan Zilynskyj).

Тож, пускаючи номер у світ слідом за козаком на обкладинці, лишається побажати часопису: бон саваж! 

http://www.svetovka.cz/aktualni-cislo.htm